Písnička pro pana Gorbačova

Nedvědi

Rec:F#Otvírám noviny azbukou F#/Fozdobené
a čtu si mD#myšlenky kohosi, kdo sD#m/C#áhl do mého svědomí
a vG#mynesl na světlo nG#m/F#ázory nevyřčené,
nC#evyřčené díky mé osobní slabosti a strachu,
mF#yšlenky plné humanity, přF#/Fátelství, svobody,
ale i sD#mocialismu, v jehož jménu kdosi zD#m/C#abíjel nevinné lidi,
ptáte se, kdG#my - ve dvacátém stG#m/F#oletí,
vC#e dvacátém století.
R:Kdo vF#í, kdo vD#mí, co bude dC#ál,
chcem žBmít, chcem žHít tak, jak se mC#á,
nebo tak, jak se dD#má, ale takhle už nC#e.
Rec:Tak na zdraví, lásku už máte,
a myslete na to, že každej váš krok sleduje celej svět,
a kdybyste někdy projížděl Prahou,
tak se u mě klidně stavte,
otevřu ruský rybičky, pražskou šunku,
americkou vodku Gorby mám doma, a budeme si povídat,
mám toho totiž spoustu na srdci,
a nejen já, a nejen já.
R:+ kdo vF#í, kdo vD#mí, co bude dC#ál ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:48:00.948+00:00
Výsledky hledání: